|
|
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva
Řepová, Daniela ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Práce je zaměřena na otázku vzniku Chorvatska. Na základě historicko-právních událostí je posuzováno vyhlášení samostatného Chorvatska a reakce mezinárodního společenství na tuto skutečnost. V prvé řadě posuzuji znaky státnosti ustanovené v Montevidejské úmluvě z roku 1933, tedy existenci obyvatelstva, státního území, efektivního výkonu vlády nad územím a schopnosti státu vstupovat do mezinárodněprávních vztahů, a zda byly v době vyhlášení samostatnosti splněny. V návaznosti na toto vyhlášení jsou pak rozebrány účinky uznání existence státu, státy jinými. Opět je reflektován i skutečný proces uznávání Chorvatska a jeho následné přijetí i do Organizace spojených národů. Jelikož vznik Chorvatska probíhal za podmínek zvlášť ztížených probíhajícím ozbrojeným konfliktem, bylo v zájmu celého mezinárodního společenství otázku vzniku "odtržených" republik z právního hlediska rozhodnout pokud možno jasně. A v návaznosti na to nejlépe ihned ukončit vzniklý konflikt. Za tímto účelem se uskutečnila i Konference o míru v Jugoslávii, v jejímž rámci byla ustanovena tzv. Badinterova komise, která se ve svých nálezech zaměřila právě na státoprávní otázku, týkající se bývalých federativních republik. Komise se kromě státoprávních otázek jako takových...
|
|
|
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael
D´Evereux, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael Abstrakt Vznik a trvající existence státu Izrael, který je zcela obklopen arabskými sousedními státy, může být jednou z hlavních příčin i nadále aktuálního konfliktu, který v této části regionu započal již před více než sedmdesáti lety. Vznik státu Izrael zároveň představuje určitou výjimku v mezinárodním právu z důvodu, že k němu došlo ve spojení s právně nezávaznou rezolucí orgánu mezinárodní organizace univerzální povahy, konkrétně ve spojení s rezolucí Valného shromáždění OSN 181 (II) z roku 1947. Tato rezoluce předpokládala na části území bývalé Osmanské říše, které bylo coby mandátní území toho času spravováno Velkou Británií, vznik jak židovského, tak i arabského státu. Zatímco stát Izrael vyhlásil svou nezávislosti dne 14. 5. 1948, arabští obyvatelé mandátu tuto rezoluci odmítli a k realizaci jejich práva na sebeurčení došlo až o mnoho desítek let později. Ve spojení s touto skutečností a dále v důsledku několika ozbrojených konfliktů mezi státem Izrael a okolními arabskými státy, došlo zároveň i ke vzniku sporné situace týkající se částí území bývalého Mandátu Palestina, která zároveň nejsou územím státu Izrael. Podle poradního posudku Mezinárodního soudního dvora ve věci Palestinsko - izraelská zeď z roku 2004 jsou tato území zahrnující...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty vzniku státu Izrael
Kumšta, Pavel ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Mezinárodněprávní aspekty vzniku státu Izrael Práce se věnuje problematice státu coby subjektu mezinárodního práva a procesu jeho vzniku, konkrétně se pak zaměřuji na případ vzniku státu Izrael a jeho specifika. Mimo zmíněné zvláštnosti procesu vzniku Izraele nebylo možné pominout ani souvislosti s tématem palestinské státnosti a izraelsko-palestinským konfliktem. První dvě kapitoly práce jsou zaměřeny na představení jednotlivých atributů státu dle Montevidejské úmluvy o právech a povinnostech států (1933) a způsoby, jakými státy vznikají. Nutně jsem se musel zabývat též tématem uznání státu ostatními aktéry. Třetí kapitola práce tvoří její pomyslné těžiště, zde je stát Izrael podroben testu dle shora zmíněných prvků státnosti. Je zde pojednáno o nezastupitelné roli Organizace spojených národů v procesu vzniku Izraele, neboť jak je v této kapitole uvedeno, přikláním se k názoru některých teoretiků, kteří vznik Izraele považují za zcela ojedinělý případ vzniku státu rozhodnutím mezinárodní organizace. Podrobně představená rezoluce Valného shromáždění o rozdělení Palestiny je tedy uvedena jako skutečný právní základ vytvoření státu Izrael. Ve svém závěru se třetí kapitola poměrně široce věnuje i státnosti palestinské. Čtvrtou kapitolou jsem se vypořádal s navazujícím a v pravdě neoddělitelným tématem...
|
|
|
Vznik a formování Jižního Súdánu
Müller, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formováním a vznikem Jižního Súdánu. Její obecná část si bere za cíl popsat základní instituty mezinárodního práva veřejného týkající se vzniku suverénního státu. Tato tvoří podklad pro zvláštní část, jež se věnuje skutečnostem, díky kterým se Jihosúdánská republika zformovala a následně vznikla secesí v rámci referenda. Zvláštní část práce tak definuje jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto státu, historické souvislosti, otázku koncepce státních hranic v Africe a faktor diverzity obyvatelstva v tehdy jednotném Súdánu. Stěžejní kapitolou je poté kapitola věnující se vůli a motivaci mezinárodního společenství, přesněji tedy států RB OSN a Africké unie. Na základě výše zmíněných faktorů pak vznikla Jihosúdánská republika, jež se potýká s četnými problémy, mezi které patří nedostatečná infrastruktura, nízké procento gramotnosti obyvatel, nedostatečná úroveň zdravotnictví atd. Tento vznik také způsobil značné změny a ekonomické problémy Súdánu. Tato práce by tedy měla jasně definovat motivace a zájmy jednotlivých aktérů na tomto území, které vedly k samotnému vzniku Jižního Súdánu a jeho brzkému přijetí do OSN a AU.
|
|
|
Vznik Jižního Súdánu v agenturním zpravodajství ČTK
Červenka, Michal ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vznik Jižního Súdánu v agenturním zpravodajství ČTK" se zabývá textovými a fotografickými příspěvky, které se týkají vyhlášení jihosúdánské nezávislosti a které Česká tisková kancelář (ČTK) vydala v období od 9. května do 9. září 2011 (tedy dva měsíce před vyhlášením a dva měsíce po něm). Práce popisuje také pozadí událostí, které vedly k rozpadu Súdánu, bývalé největší africké země. Zabývá se rovněž obecnými podmínkami pro vznik nového státu v současné mezinárodní situaci. Jižní Súdán je nejmladším státem světa. Získání nezávislosti bylo výsledkem dlouholeté série konfliktů a jedná se o výjimečnou událost - mnoho oblastí po celém světě se snaží získat mezinárodní uznání, ale jen málokteré se to podaří. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ČTK zachytila vznik Jižního Súdánu. Součástí práce je srovnání jednotlivých textových příspěvků na základě metadat, zdrojů a typu příspěvků. Následuje analýza hlavních témat, kterým se příspěvky věnují. Práce rovněž zkoumá, nakolik je zpravodajství ČTK objektivní. Své místo má i analýza fotografických materiálů, které ČTK k události vydala. Podkapitola "Transkripce arabštiny" pak popisuje, jak se agentura vyrovnala s přepisy arabských jmen a názvů do českých textů.
|
|
|
Komparace společenské smlouvy u Thomase Hobbese a Johna Locka
Veselý, Tomáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií společenské smlouvy, konkrétně pojetími společenské smlouvy dvou významných anglických filozofů 17. století, Thomase Hobbese a Johna Locka. Teorie společenské smlouvy je jedno z nejvýznamnějších paradigmat Západní civilizace, které vysvětluje vznik státu a fungování společnosti. Thomas Hobbes i John Locke jsou jedni z prvních myslitelů, kteří přišli s ucelenou teorií společenské smlouvy. Prvním cílem práce je představit pojetí společenské smlouvy obou autorů. Z jakých předpokladů vycházejí, jaký je stav společnosti před uzavřením smlouvy, jakým způsobem společenská smlouva vzniká a zaniká, které státní zřízení preferují a proč, jaké je Hobbesovo a Lockovo pojetí státní moci, jaká jsou práva a povinnosti panovníka a občanů státu a také jakým způsobem je ovlivnila politická situace, ve které žili. Druhým cílem je vzájemné srovnání jejich teorií. Ve spoustě bodů se jejich koncepce společenské smlouvy shodují, v mnoha se naopak diametrálně liší. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů doplněných stručným úvodem a závěrem. První dvě části se zabývají každá jedním ze zmíněných filozofů. Třetí část obsahuje samotné srovnání. Thomas Hobbes i John Locke patří bezesporu k nejvýznamnějším filozofům své doby. Jejich dílo ovlivnilo politické myšlení následujících generací.
|
|
|
Faktory ovlivňující uznání nových států
Šťastný, Kryštof ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vzniku nových států a zaměřuje se zejména na uznání nově vzniklých států. Uznání států není regulováno mezinárodním právem a závisí na rozhodnutí uznávajícího státu. Práce se nejprve věnuje teoretickému vymezení pojmu stát, vzniku státu a jeho uznání. Práce dále analyzuje vybrané případy nově vzniklých států, a to jak států všeobecně uznávaných, tak těch, jejichž státnost není všeobecně uznávána. Ve všech vybraných případech jsou identifikovány konkrétní faktory, které ovlivnily postoj států při uznání či neuznání daného státu. Jednotlivé identifikované faktory uznání jsou v závěrečné části práce zařazeny do tří širších skupin faktorů uznání a tyto skupiny jsou blíže popsány.
|
|
|
Formování palestinského státu
Vítková, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou formování státnosti z hlediska mezinárodního práva jedné ze současných sporných entit usilujících o státnost -- Palestiny. Teoretická část vychází z Montevidejské úmluvy z roku 1933 definující znaky státu jako subjektu mezinárodního práva, dále se zaměřuje na právo na sebeurčení národů, vznik a uznání státu s jeho důsledky. Jednotlivá kritéria státnosti jako obyvatelstvo, území, vláda a schopnost vystupovat v mezinárodních vztazích jsou pak v navazující empirické části rozebrány a aplikovány na příklad Palestiny. Cílem práce je posoudit, zda jsou kritéria státnosti uvedená v teoretické části naplněna či co naplnění brání. Snaží se zaměřit na analýzu utváření znaků státnosti zejména v historickém kontextu. Třetí kapitola se věnuje roli významných mezinárodních aktérů při formování palestinských znaků státnosti a jejich aktuálním postojům k otázce Palestiny. Práce přispívá ke zpřehlednění a lepšímu pochopení problematiky palestinské státnosti a nabízí komplexní pohled na její postupné utváření a vývoj.
|
host ::
RSS.